Archive for September, 2005

ZPET V CR

Tuesday, September 27th, 2005

logo

Tak jak to teda bylo…

Ono bezet v kontinentalnim terenu po roce ve Skandinavii opravdu neni jen tak. Cestou na prvni kontrolu jsem se sice snazila dostat do mapy, ale ono na te ceste se moc mapovat nemuselo. No proste jsem mezi ty kameny bezhlave nabehla s tim, ze takovy shluk ctyr kamenu neprehlidnu. Prehlidla, nasla jiny kameny, nasla jinou kontrolu a i kdyz jsem se zastavila a poradne koukala do mapy, nejak mi neslo srovnat si realitu s mapou. Nakonec jsem svoji kontrolu nasla a vyrazila podobne bezhlave na kontrolu druhou. Shluk kamenu, kontrola, super…no tak ta neni moje. Trochu panika, prece jenom celo zavodu uz je asi nekde v tahu. Ale tamhle nekdo razi, tak jsem to mozna trochu prebehla, takze plnou rychlosti zpatecka…no tak ta taky neni moje. Ale ted to uz vazne neni dobry. Konecne jsem se nasla na mape a vzapeti nasla i svou kontrolu. No a ted uz to narvat, po levy strane pole, po pravy hrbet, az prebehnu udolicko a uvidim “obydlenou oblast”, tak zacnu koukat vic do mapy. Tak takové to tedy bylo… Kdyz se me po zavode zeptal Jedla, jestli jako mam vsechno, tak prvni co me napadlo bylo, ze jsem mela neco dovezt z domova a zapomneìla na to. Kdyz se ukazalo, ze jde o vsechny kontroly, tak jsem trochu zbledla. A kdyz mi ukazal mapu, tak jsem zbledla jeste vic. Takze priste jedna, dva, TRI, ctyri, pet,…Tak tohle bylo pro Stepana do casopisu a ted jeste nejaky komentar. Nejak se mi nepodarilo dostat se poradne do mapy cely zbytek zavodu, ale chyby delaly i ostatni, takze jsem je dobehla, udelala chybu a dobehla zase. Nakonec v cíli ctvrta s necelou minutou ztraty. Zuzka bezela dobre a dotahla celo. Bodil chvili na poslednim useku vedla, ale potykala se s podobnymi adaptacnimi problemy jako ja, takze nakonec druhy misto. Kdybychom teda nebyly disk. Ach jo. Jinak zavody moooc pekny, taky slusnej oddil, ze jo!? Trochu jsem mela problemy s mapou a tema kamenama i v nedeli, ale myslim, ze je to spis moje chyba. Trochu jsem to podcenila. Slunicko svitilo, pivo, parky, kamaradi, atmosfera.
V nedeli nam druzstva neuveritelne vysly, teda aspon ja jsem to popravde moc necekala. Ale uz od zacatku jsme byli v cele a nikdo neudelal velkou chybu, takze to vyslo a mame medaili i bez Jedli :) . Ale bylo to drama, vid Vasku…

-B-

vysledky: stafety druzstva
mapy: staf-rob kluby-rob

ORIENTEERING RACE IN CZECH AFTER FOUR YEARS!

Tuesday, September 27th, 2005

logo

Yes, it’s been already four years since I’ve run the last race in CZE. This time it was Czech champs in relay and clubs in Chvalec close to Trutnov. Relay team in CZE consists of three runners and the club team of three women and four men. The terrain was quite hilly, which btw I really felt on Sun, lots of rocks and with some “cross-country” parts as well.
Well, before we got home we, unfortunately, had to drive some distance. Driving via Baltic countries and Poland just two days before the weekend, 22 hours behind the wheel with no big breaks, was quite an experience. So I did not expect anything from the race. And so the running really felt like… but orienteering was fun. In the relay race I have run the last leg in the second team and finished at seventh place and on Sun in the club’s second team the fifth leg.

Bohdana in relay forgot to run to the third control, therefore they were disqualified, but in club champs everything went well and her team took a bronze medal.
It was somehow interesting to be on the competitions in CZE. Everybody speaks the same language as I do, even speaker :) many, many new faces, old friends…
I wonder when will be the next race.

-R-

results relay clubs
maps: relay-rob clubs-rob

SM pika ja SM viesti

Tuesday, September 20th, 2005

Bohunka SM-short

Somehow it is nice that while international races are changing format every year, in Finland they keep the old good short distance. And they go even further – to make it fair for everybody both qualification and final have a pre-start so that nobody gets any information from people coming from the forest. Isn’t it sweet in the times of mass starts, (almost) nongaffled relays and micro-o?
I really enjoyed this year’s Finnish championship in short distance. Although we had to scratch our car in the morning and it was pretty cold all day, the sun was shining and terrain was just great. Qualification in detailed terrain partly in green – I took it quite safely and easily in the end, since I wanted to safe my power for the afternoon. If I would have known that Minna Kauppi will beat me just by 20 seconds, I would have pushed more. I mean…I don’t beat her every day :o )

The final felt much more difficult, especially due to low visibility. I didn’t run well from the begging and lost some minutes on the second control. Well, I was not the only one who has had problems there and there was a big discussion about this control after the race. Anyway I made some other mistakes, not good race at all.
(By the way: final B is starting after final A on the same course. And in the man class even few guys are starting together on the same course, so they often get really good times when compared to final A.)
To keep Finnish championship in relay Finnish, there can not be more than one foreigner per team. TuS women are bit handicapped by that, since we don’t have enough Finnish runners. Is it actually fair, if we (Vroni, Ingunn and me) are living here for many years and some of us even speak Finnish :) ? But we (they – Jossun, Vroni and Bodil) showed that we are THE BEST anyway and got a gold medal. Very well done! Men’s first team was also fighting for medals, in the end it they took seventh place.
I run last leg in the second team and it seemed to me quite an easy orienteering, but nice of course. Just that my legs were too tired. Robert has run well the first leg in the second team and came very shortly after the lead. For him the race was just begging of very interesting and very long day which is more described in Czech part, but it involved some hitchhiking, car racing, ski jumping (16.5MB), karaoke and a lot of beer. At least that’s what I have heard… :o )

-B-

SM pika
SM viesti
results-short
results-relay
maps Bohdana: short-Q short-F relay 1 relay 2
maps Robert: short-Q short-F relay 1 relay 2

Louceni se svobodou III

Monday, September 19th, 2005

Paimio

aneb jak me zase opili, kamaradi jedni…

No nebylo toho louceni malo za ten posledni tyden, ale co, jedna akce navic.
I kdyz jsem tusil, ze se na me neco chysta, byl jsem naprosto prekvapeny, kdyz hlasatel na vcerejsich zavodech vyhlasil me jmeno a ze se jako mam dostavit do INFA. Cestou k INFU jsem vzpominal, co jsem asi tak mohl provest, ze me tam chteji. Trochu stiha, kdyz nad tim tak premyslim, ale to jen tak na okraj. Nicmene cca 5 metru pred INFem mi to docvaklo. Ojojoj to bude asi dlouhy den.
Tak nejdriv jsem se musel oblict do obleceni ala zemedelec, abych jako zapadnul mezi mistni lidi. Mistnich lidi bylo na shromazdisti 0 a orientaku asi 1000. Takze jsem trochu vycnival. Zbytek zavodu jsem chodil kolem poslouchal komentare a cekal, co se bude dit. Zavody skoncily, vyhlaseni, porad nic.
Najednou krumpac v ruce s dalsimi vysvetlivkami. Dostopovat na hlavni silnici vedouci do Sala. Lidi jedoucich domu bylo hodne, takze nebyl zadny problem. Jsem na krizovatce a cekam. Dalsi ukol: dostopuj do Sala na benzinku a behem cesty napis „basnicku“ pro Bohunku, ve finstine samozrejme. Orientaci jsou hodni, stavi. Za minutu sedim v aute a jedem. Petteri mi pomohl prelozit vypocenou basnicku. Pokecali jsme co a jak… Salo, benzinka.
Jidlo, prvni pivo. Zatim toho do me moc nelijou. Podezrely.
Dalsi „ukol“: karting (motokary), par hodin, smyku, ale jinak dost sranda. Jedeme dal.
OOOOHHH SHIT!
Skokansky mustek v Paimiu! To budu jako skakat nebo co?
No nic, komboska po Toni Nieminenovi, skocky po Mattim Hautamäkim a jdeme na vez (K80). Mistni borec (muj osobni kouc) rika, ze je trochu vitr. Trochu??? Tak z veze valime dolu, bo se mi trochu klepaly nohy. K40 (na obrazku prostredni mustek), tak aspon prubnu sjet ten buben kdyz uz nic. Jak se rika: s jidlem roste chut… Prvni skok. Druhy skok cca 10 metru :o ) ADRENALIN! Tak to byla rychlost, hlavne na tech pilinach to moc nebrzilo… (Pozdeji jsem se dozvedel, ze borci planovali pouze maly skokanek, takze jsem je svou odvahou asi trochu zaskocil).
Tak a ted se asi zacne pit… A taky ze jo. Salmiaki kossu, finska jednicka (vsak pockejte na svatbe…)!

Turku, laser-strilecka. Trochu problem s auty na zamknutem parkovisti, ale vse se vyresilo. Jak jinak zakoncit „finsky“ vecirek nez v saune. Sauna, makkara, ja kalja! (sauna, parky, pivo). Tak to bylo asi tak vsechno, jeste jsem musel halekat karaoke, ale o tom se radeji nerozepisuji, protoze text jel nejak rychle po tech pivech a ja neznal slova…

a ty rana…

-R-

video ze skoku tady (16.5MB)

Louceni se svobodou I

Tuesday, September 13th, 2005

Protoze jste se vsichni vzorne podivali vcera na net, ale zadnou story v cestine jste tu nenasli a stravili tu tim padem nehorazne malo casu (2min48sec pro Liberec – stydte se!), tak se to snazim napravit.

Taaaakze….louceni se svobodou (“polttarit”) po finsku neni jen tak nejaka obycejna oziracka, ale ma svoje skoro pravidla. Dotycny (dotycna) je prekvapena bandou svych kamaradu (kamaradek – tim se snazim naznacit, ze pohlavi se zasadne nemichaji) a jemu (ji) je jasny, ze veskere plany pro dnesni a mozna i zitrejsi den padly. Musi se na sebe vzit nejaky desne legracni oblek a delat legracni veci na verejnosti, tak aby byla co nejvetsi ostuda. Za legracni veci je povazovano: vydelavani penez zpivanim na ulici, posadit naprosto opileho “zenicha” bez penez a telefonu do vlaku do Laponska, a tak dale a tak podobne. A u toho vseho se hodne pije a dotycny (dotycna) plni nesplnitelne ukoly a za trest pije jeste vic. No takze vysledna kocovina je stejna jako pri ceske variante.
No ja jsem teda prekvapena byla. Fakt. Holky z oddilu nabehly ve ctyri k nam do prace a me bylo jasny, ze spinning s Krasnym Kristianem se dnes nekona. Zavazaly mi oci a kdyz mi je zase rozvazaly, tak se na me usmivala mila pani a nabizela mi indickou relaxacni masaz hlavy. Ne spatny zacatek! A trochu zrelaxovat bylo potreba – byla jsem cela nervozni z toho, co si na me nachystaly. A taky ze jo. Misto abysme zustaly u te mile pani a uzivaly si masazi, a perlickovych koupeli, tak jsme vyrazili do centra. Ja prevlecena za Daisy Duck (nevim, jak se jmenuje v cestine, ale je to pritelkyne od Kacera Donalda). Pry mi to desne sluselo, ja nevim, ja se radsi do vyloh a zrcadel moc nedivala. A pak uz to slo raz na raz – navsteva sex shopu, hlavniho obchodaku v Turku a paintball. To me teda moc nebavilo, protoze jsem na tech podpatkach byla dost nepohybliva, takze v jednom kuse zastrelena. Jo a pivo a pivo a pivo.
Dil 2: tentokrat s kompletni hokejistickou vybavou a bruslema na nohou. Zase plno ukolu a plno vodky.
Dil 3: tentokrat u nas doma. Prekvapeni, prekvapeni – cely byt uklizeny, vsude svicky a platky ruzi. No romantika. A tradicni finske saunove zvyky pro nevestu – jako treba sypani soli a mouky na zada, abych se zbavila sve minulosti a rozbijeni syrovych vajec o hlavu, abych byla plodna. Pripadala jsem si jak palacinka, ale treba to bude fungovat. A pak uz jenom jedli a pili…
(Dil 4: po 4 hodinach spanku do prace. Normalne oblecena, zaludek na vode, hlava jak strep.)

Ale stejne diky…. Aspon je na co vzpominat, no ne?!
fotky

Louceni se svobodou II …bylo v pondeli. Moc jsem se tesila na volne odpoledne, protoze kluci v praci naznacovali, ze chystaji na pondeli odpoledne “neco” pro Roberta. Takze kdyz Robik dostal SMSku z neznameho cisla “…jsi ocekavan ve 16:00 pred Biocity”, tak jsem se jenom vedoucne zasmala. No smala jsem se do te doby, nez jsem zkontrolovala svuj telefon a nasla tam uplne stejny vzkaz. Ajajaj, spinning s Krasnym Kristianem se zase nekona.
Za to jak jsme byli obleceni si tentokrat muzeme sami, protoze prvni ukol byl nakoupit si za 8€ obleceni v mistnim sekaci. Sekac se ukazal byt prekvapive kvalitni, takze nam to, myslim, docela sluselo :o ) Odpoledne bylo pojate jako soutez mezi mnou (a mym tymem) a Robertem (a jeho tymem). No nevim, jestli to byl uplne dobry napad, protoze jsme oba tak trochu soutezivi a ja osobne fakt nesnasim, kdyz prohravam. Takze kdyz Robert v jedne discipline podvadel, a tim padem vyhral, tak jsem vzteky nevidela. Ale konec dobry, vsechno dobre…asi si ho jeste porad chci vzit :o )
Discipliny: soutez “Co vis o svych kamaradech z veci, s kterymi se nikdo moc nechlubi”, Sudoku (pouze stredni obtiznost, takze pro nas profesionaly sranda :o ) ), orientak v desti po parku, stafety v desti po parku, bowling a snad jeste vic vodky nez posledne.
Na zaver vyborna vecere v restauraci s recitaci basni. Celkem brzo jsem se sbalila a sla domu, abych ten dalsi pracovni den nejak ustala. (Mimochodem, kdyz legracne oblecenej clovek jde po meste a kolem nej je banda opilych kamaradu, tak to je v pohode. Verte mi, ze mnohem horsi to je, kdyz jdete po tom meste sam.) Vecirek se pry protahl do rannich hodin a pro nektere pokracoval i dalsi den. A tak to ma byt – kamarad se nam prece zeni jen… ne tak casto.

A tak je zase na co vzpominat!

-B-

Bohdana’s polttarit (Hen Night)

Tuesday, September 13th, 2005

Everybody knows what is polttarit about, so it’s not necessary to explain. So just shortly:
Stage 1: Bohdana at work and surprise, surprise….TuS girls, Caribia, Indian head massage, relaxing (why couldn’t we stay there all day! :o ) )
Stage 2: Bohdana as Daisy Duck, down town, sex shop (could somebody explain me what is so erotic about underwear with Swiss national flag?), laser war (dead most of the time :o ( ), beer
Stage 3: Bohdana as hockey player and ballet girl at the same time, orienteering on skates, impossible tasks, a looot of vodka
Stage 4: Bohdana at home, candles, roses, romantic, sauna (salt, flour on my back to get rid of my past, eggs on my head to have many babies – for a moment I felt like a pancake), food, wine, some bowl (or what the f… was in that!)
Stage 5: Bohdana in work next morning after 4 hours of sleep, sick stomach, headache,..

Thank you, girls. Something to remember (do I really remember all????)

-B-

pictures

SM classic distance – Jämsä

Monday, September 5th, 2005

The whole weekend did not go as planned (hoped). The main goal for me was to get into the Final A, and the goal was achieved. However, after one of my best race in Finland, I was hoping to make the same performance next day. Well, it did not happen. I’ve made 3 mistakes, on the 5th control I’ve spent nearly 8 minutes walking around. After that mistake Vesa Taanila, starting 12 min behind, caught me and slightly after Loge joined the train. Then we run together all the way to the finish. I’ve finished on 45th spot almost 16 min behind Jani Lakanen.
It was a bit strange classic distance as I’m used to. The wining time was only 81 min, so quite short (in women only 60 min). The course was, in final, in a way boring. No route chooses, very bushy, stony. It was quite difficult to know where to run in order to avoid “slow” forest. Sometimes the green areas were easy to run through, but sometimes it was a real slalom, and the same with open forests. Maybe we could have run the final (first half) in the “qualification” part, where it was nice, and the second half in south-western part of the map. But it’s just speculations… Luckily the weather was good and sausages too. Chech the maps qual and final.

-R-

SM classic distance – Jämsä
Results: qual and final.