Archive for November, 2005

TAK JDE ZIVOT…

Tuesday, November 29th, 2005

Jiste si kazdy pamatuje doby, kdy jsme nazouvali fotbalove kopacky (kopsny), se Sportkou (buzola z DDR) v jedne ruce a kartickou (v nekterych oblastech, vlastne krajich, prukazkou) s uhlednyma popisama v druhe a ve vselijakem “sportovnim” ohozu s chuti vyrazeli hledat ty svoje kontroly.
Holt doba se meni, asi nastesti, a dnes jiz v krasnych elesticko-prilehavych dresech, s palcovkama, fakacema a vsim moznym, brousime zname i nezname tereny. Ale abych nepredbihal.

Zacalo to pro mne roku 1984 v tom nasem lesoparku. Dostal jsem mapu a se slovy “bez po faborkach a raz pouze spravne kontroly a NE ty falesne” jsem uprkem vyrazil na muj prvni o-trenink. Samozdrejme, ze jsem razil, co jsem videl, a bezel sec mi sily stacily. Takhle to pokracovalo dalsich par let. Nastesti jsem se postupne naucil, ne vsak uplne, rozeznat ty moje a ty holcici kontroly, zkracovacky, atd. Jiste si kazdy pamatuje, jak jsme na zavody jezdivali vsichni spolecne autobusem, brzy rano nekam do dalekych koutu nasich kraju. Jak jsme nemeli moc tucha, kam ze to vlastne jedem, jak daleko je to na start, shromazdiste-parkoviste, atd. Vubec nejvetsi stranda byvala, kdyz ten nas “boss” prisel z presentace s prukazkama (kartickama) a postupne se zacalo rozdavat. “Ty vole, 180!!! se na to…” anebo obracene. Nicmene kazdy si pockal na ten svuj start v zasmradle sokolovne nebo na nejakem fotbalovem hristi, svacina, pokec. Kazdy si vytahnul to sve nadobicko (obal na prukazku, nejakou tu uchytku, tuzky) a zacal kazdozavodni ritual psani popisu. Nechybely barvy (cervenou kody, modrou popisy a jinak), ruzne isolepy (v nekterych krajich pruhledne lepici pasky) a dalsi mozne speky. Nemohl chybet fotbal nebo nejaka dalsi “rozehrivaci” hra.
Uplne samostatna kapitola by byla o ridicich, ale myslim, ze to by bylo na dlouho, ze. :)
Start a cil byvaly vetsinou x km od shromazdiste, takze klasicke vyvesovani vysledku trvalo delsi dobu a nekdy ti “Ty vole, 180!!!” se ani nedozvedeli, jak dopadli. Cesta zpet busem s poloopilyma “mladeznikama”, nadsenyma vetosema a neunavnyma detma. Zadny mezicasy, velky rozbory postupu.

Doba pokrocila. Zacalo se behat v zakoupenych (jiz usitych) dedacich, prisly na trh prvni orientky (dnes bych v nich sel max na nejakou sranda tancovacku), lepsi buzoly (SILVA, SUUNTO).
ALE HLAVNE mezicasove hodinky Casio!!!
To bylo neco! Zacaly nekonecne rozbory postupu, mezicasove bitvy. Kdo nemel Casia se mohl klidne citit menecenny.
V roce 1997 nebo tak nejak k nam z dalekeho severu dorazily prvni EMITky. Ze zacatku pouze pro elitni a nektere vyvolene kategorie. Rozjezd byl z pocatku ponekud rozpacity, ale nejsme bezchybni, ze. Postupne se dokupovaly (asi svaz) dalsi bricky, pujcovaly poradatelum, vychytavaly mouchy. Nicmene, pokud si dobre pamatuji, nejvetsi zlom nastal s prichodem internetu (ostatne jako skoro ve vsem) a taky v roce 2000, kdy na trh prisly fakace (SportIdent, SI). Od te doby si kazdy mohl koupit toho sveho mazlicka, cimz se vpodstate celostatne preslo na SI a EMITy se pouzivaly tak mozna na nejakych soustredenich. Ted uz nikdo nepotreboval hodinky, chtelo to “pouze” 2 nebo 3 tiskarny v cilovem stanu s rychlou obsluhou.
Zacala doba online zavodu. Ano, dnes je jiz mozne sedet doma v teple, nechat ty ostatni, at se poti, a jenom obnovovat stranku a cekat a cekat na dalsi nove casy. Trochu uchylarna, ale stejne cumime a klikame vsichni. V nekterych pripadech (10Mila, Jukola) technika (moznosti) dovoluje dokonce sledovat zavod jako v TV.

V roce 2001 na MS v Tampere prisla dalsi novinka v podobe GPS systemu. Mel to byt prevrat, kazdy mohl v cili sledovat na velke obrazovce toho sveho ore, jak si zrovna (ne)vede na trati. Nicmene nebylo vse na 100%, takze vysledek (dojem) s prenosu byl, rekl bych, dost mizerny. Na obri obrazovce se pohybovaly najake puntiky rychlosti “kousek-nic” za pul minuty a hur. Navic ne vsem GPS fungovalo… Takze tato idea na malou chvili sla k ledu.
No, nekterym lidem to stejne nedalo a dali si tu praci vypilovat mouchy. Vysledkem je TracTrac, ktery byl letos napr. pouzit na Spring Cupu (jeste ne na 100%), 10Mile (dlouha noc s Andersem Norbergem) a par dalsich zavodech zde, a FRWD (s GPS vysilackou), kdy je mozno sledovat (zatim) nocni “zavody” v Jyväskyle.
Jeste to ma ale hooodne do dokonalosti.
Technika dospela uz tak daleko, ze se da dokonce “behat” doma na monitoru. Catching Features. Puvodne jsem si myslel, ze to je jenom takova sranda, pajdulak bezici na nicmoc mapach. Nic takoveho! Samo nektere mapy a “tereny” nejsou nic moc zvlastniho, ale diky par nadsencum, nektere “zavody” stoji opravdu za to! No kdyz uz nic jineho, tak si clovek alespon udrzi ty navyky: cumet na mapu, buzolu, cist teren.
Dalsi vec, kterou bych mel urcite zminit, je kvalita map. Kdyz porovnam mou prvni lesoparkovou mapu s dnesnima mapama (bohuzel ne vsema), tak fakt cumim. No nekdy je toho na tech mapach az moc a nebo se to neda “cist” diky meritku, ale celkove dnesni mapy jsou perfektni. Jak budou vypadat za 10 let???? Zajimalo by me, jak se beha dnesnim treba padesatnikum, kteri zacinali na zelenych mapach. A mohl bych psat donekonecna, co se zlepsilo, “vychytalo”, atd.

Takze dneska si cca dva tydny dopredu najdu na strance poradatelu, kde ze se to pobezi, jinde si zase najdu, jak ten les asi bude vypadat. V nedeli pred zavodem se online prihlasim, nejpozdeji ve ctvrtek se dozvim, kdy pobezim. Na zavody jedeme autem (vetsonou ve dvou, max trech). Dojedeme primo na shromazdiste (cil). Dobehneme a tradaaa domu. Doma se najime, zapneme pocitac a vysledky s mezicasy uz jsou “tam”. Pokud se na to “citim”, tak muzu dokonce nakreslit postupy na online mape nebo min zjistit kudyma to bylo nejrychlejsi (ti nejlepsi se na to vzdycky “citi” a tak se je od koho ucit). No ono je to ale taky trochu mistni kulturou a podminkama. Zase paras s pivem se neda dostat vsude :( Holt neco za neco.

Jsem jenom zvedavy, jak budeme behat orientak za deset let. Doufam, ze v lese a po vlastnich.

SEASON 2005

Monday, November 14th, 2005

Robert

Yes, last season. Bit weird for me, ups and downs all the time. I’ve changed the club from KSK to TuS. The main reason was to train together with other club mates and not all the time alone, like previous years. This paid off during the winter. However, spring and summer got back to my own again.

The winter preparation was perfect. We’ve had good trainings, I’ve made my best times in test-runs. I was so much looking forward to the competition season. Spring Cup, the first real race got me back to my senses. The injury I’ve suffered from in 2004 was back and I knew that there is not much I can do about that. I just need to be lucky to run through the whole race and to avoid the same injury (like stepping with my right foot on hidden stones, branches, etc.).

Anyway I kept on training, although with probably less mental effort. Then 10-Mila came. I’m not so happy about it. Firstly I was running in the night (I’m not so keen on night-o), but most importantly, because I screw it up. Without any real motivation I run way TOO many races afterwards, which ended with a total blow in SM-long distance. But luckily I managed somehow to prepare myself for SM-sprint. I finally got into the final A (60 best out of many), which was my goal, so I should have been satisfied. BUT the final race…
Jukola, disaster for me again!
After that I totally switched the orienteering off in my head for next 2 month, went to Corsica, Czech. Just like vacation!

September with all the important races came.
It has always been difficult for me to have a real goal for Finnish champs, since I’ve been competing here “only” for 5 years. I usually feel that it’s anyway impossible to compete against top Finnish guys and I don’t have any long term rivals (friends) to compete against (like I used to have back in Czech). It always feels like: OK, Finnish champs, and what?! I was, and probably I still am, missing that kind of “feeling” (being nervous, trying to focus, etc.) before the important race. But this year I realized that it actually is possible to make it. For the first time this year I couldn’t sleep before the individual race (SM classic). I didn’t like it at all, but on the other hand I finally realized that things might have changed. The whole autumn season went quite well. I managed for the first time to get into the Final A in classic distance (60 best again). Unfortunately again, I didn’t make good A final. Otherwise I felt satisfied with 8 out of 10 races I have run in the autumn.

When objectively compared to my previous years it was my best season in Finland so far. I managed to be, for some time, in Finnish top 50 ranking. I ended up 62nd, which is by far the best ever for me (I was usually something like 120-130). I did get into the Final A in classic and sprint. I managed to make few VERY good races last season, which make me think positive for the next year. It is just that it feels like a bad season since I never managed to run well in important races (10mil, Jukola, A finals), at least not as good as I’ve expected after very good test runs and trainings results in winter.

Goals for the next year? I guess it’s too early to plan anything at the moment. Future is quite in mist for me right now. I just keep on training now and hopefully within month or so it will all clear up. So I can start planning again and again.

VYLET

Monday, November 7th, 2005

V nedeli jsme byi na vylete v hlavnim meste. V Heurece! Coz je vystava, kde jsou zabavnou formou vysvetlene prirodni zakony. heureka logo Jako treba: jak vidi cca metrove dite svet. Hodne zrcadel s az moc dlouhym vysvetlenim jak na to. Auto na hranatych kolech. Jak dlouhe mame strevo, a dalsi zajimavosti. Mohli jsme si taky vyzkouset jak to maj ty rosnicky v ty TV tezky, video (3.8MB). 3D kino, vice tady.
A jeste jedno video tady (2.4MB).

LIBILO SE MI TO!

Tuesday, November 1st, 2005

småland logo

Posledni zavody, jako myslim. “…Poradatel pripravil pekne zavody, zajimavy teren, dobre postavene trate. A protoze se se pridalo i pekne podzimni pocasi, vladla vseobecna spokojenost…”. Mapu nemam protoze jsem ji z mne nezmamych duvodu ztratil :) , musi vam stacit Bohdina. Ale nejspis za to muze Venda a Bohda, ktere do me hned po dobehu natlacily rum, brrr. Vyhrali zase hosi z Joensuu a devcata z Husqvarny. Cesta autobusem probihala ve znameni pij nebo se budes nudit a navrat do FIN se z tech samych mne neznamych duvodu protahnul o temer 12 hodin. No konecne jsem ale mohl videt skoro celou cestu archipelagem za denniho svetla. Normalne totiz jezdime FIN-SWE-FIN v noci (kdo by totiz tuhle NUDNOU cestu absolvoval pres den). Vsechno zle je k necemu dobre, asi. Tolik.

Jinak nam zacala nova sezona, vsichni zase planuji jak a kolik tech hodin chteji pristi rok natocit, kam se pojede, atd. No my planujeme hlavne Vanoce v Cechach a Silvestr ve Finsku.

vysledky
mapa trochu spatna kvalita, sorry…-R-

autumn winter autmn winter
PS: mimochodem, minuly tyden k nam na chvili dorazila zima :( ale nastesti snih uz roztal a podle predpovedi snad jeste dlouho nebude snezit! :)

I LIKED IT, BABE!

Tuesday, November 1st, 2005

småland logoI mean the last race of the season. We had to travel again to Sweden to Nybro in the southern part of Småland. Organizers did a really great job, good courses, good terrain, and even good map. Weather was perfect! Boys from Joensuu (again) and girls from Husqvarna run fastest through the five and four legs, respectively. TuS girls (Bohdana on the 3rd leg) were fighting during the whole race for the best positions and we boys did probably our best (especially Jamppa and Jaska who run the night legs. The way back to Finland turns to be quite interesting for us (me in the first place). It does not happen so often that one gets an opportunity to travel with the day-crossing from Stockholm to Turku.

Anyway the last season is over and the new one is slowly coming. Planning, counting… Well, not really at the moment. We’ll see. Christmas time in the Czech and New Years Eve in Finland, that’s all what we know for now.

results
map sorry for the quality…