Bohu & Robert & kids…

Lapland was GREAT! I’ve been twice in Lapland during the winter time, always in Saariselka, which is a cool place. I must say anyway, that Ylläs is much, much better! We’ve done lots of skiing kms, been downhill skiing one whole day, sauna, relax, etc. The weather was nice, although sometimes surprisingly varying.
Now back in Turku. At the moment the only difference between Ylläs and Turku is 200 meters in altitude and those 300 kilometers of skiing tracks. Otherwise TOOOO much snow and cold!
I would so much like to start running in the forest! My plan for the next week was O-camp in Halden, but there’s still so much snow, that I probably have to call this training camp OFF! It seems that winter is still keeping a really tight grip over the Scandinavian
The first races, Spring Cup, is really soon and I haven’t been running on the map much so far. And it seems that it is not likely to happen in upcoming weeks. Well, the only O-training is just playing Catching Features and going through the old maps. Hope that’s gonna change SOON!
some photos from Lapland here and few more here

-R-

Plni novych zazitku jsme se vcera vecer vratili po tydnu v laponske divocine zpet do civilizace. Do Äkäslopolo je to z Turku asi 1100km a cesta tam nam trvala autem vic nez 11hodin. Vyjizdeli jsme v patek odpoledne a protoze jako spravni cizinci nedodrzujeme predepsanou rychlost, tak to pekne odsejpalo. Posledni dve hodiny jizdy jsme se bavili sledovanim venkovni teploty, ktera se menila mezi -15 a -30 stupni asi tak kazdy kilometr. To jsme jeste netusili jaky vykyvy pocasi zazijeme behem tydne.

Asi v jednu v noci jsme konecne nasli nasi chaticku a mohli hned vyzkouset pevnost naseho vztahu. Robikovi se totiz povedlo zabouchnout dvere od chaticky tak, ze Bohunka, Robik, zavazadla a auto zustaly venku v -25 stupnich, zatimco nase jedine klice si hovely vevnitr na gauci v +20 stupnich. Po mnoha telefonatech do Helsinek majiteli chaticky a tak ruzne po Laponsku se nam podarilo sehnat nahradni klic a za slabe 2 hodky uz jsme lezeli v posteli. V sobotu pak dorazili nasi 3 finsti kamaradi, abysme se mohli overit i pevnost naseho vztahu k nim, protoze chaticka nebyla prave nejvetsi. Ale bylo tam vsechno potrebne, jako treba sauna a TV (diky niz se Robik naucil spoustu novych sprostych finskych slov).

No a pak uz jsme hlavne lyzovali, jedli, a pili. Prvni tri dny teplota kolisala mezi -25 a -10 s tim, ze se o deset stupnu oteplilo treba behem pul hodiny nebo po prejeti kopce. Kdyz jsme ale ve stredu probudili, tak byly +3 a prselo – 200km nad polarnim kruhem na konci unora se jen tak pres noc otepli o 20 stupnu, fakt nechapu. Takze jsme radsi vyrazili na sjezdovky. Robik zase jednou prokazal, ze (narozdil od Cenka) ma talent, a po 3 hodinach se naucil jezdit na snowboardu tak, ze bravurne mastil cernou sjezdovku. Bohunka prokazala, ze se nediva na olympiadu zbytecne a pri predposledni jizde spadla tak, ze by ji lecktery profesional mohl zavidet. Zada jsem si narazila tak, ze me boli jeste ted kdyz lezim, sedim nebo treba chodim. O narocnejsich cinnostech se radsi nezminuju, zbytek tydne jsem lyzovala jen se zatnutymi zuby.

Nakonec se pocasi ustalilo nekde mezi 0 a -10 stupni a svitilo slunicko. Takze jsme jednoho vecera za zapadu slunce vyrazili na lyzich opekat burty do chaticky v kopcich. Zima jak v psirne, ale ta romantika! A taky jsme zkusili sneznice, laponsky bar a aspon zkusmo postele v Ledovem (iglu) hotelu. A kdyby Finove vyhrali hokej, tak by to byla takova hezka tecka za tim nasim vyletem. V Turku je ted cerstve napadany snih, mrazne a sviti slunicko, takze jediny rozdil mezi Turku a 1000km vzdalenym Äkäslompolo je tech 300km vzorne upravenych trati. Jo a taky tam clovek nemusel do prace.

jeste par fotek tady a tady
+ mapa bezeckych trati tady (3.4 M)

-B-

Mela to byt poklidna sauna s kamarady… Pro Mattse to byla zase pro zmenu jizda! Kdyz k nam prichazel, rikal Patrikovi, ze dneska jako moc ne, protoze zitra FAKT musi do prace. To uz mel v sobe 0,5l cideru. No nic sauna no.1, 2,… Matts sel tvrde do panaku, slivka je holt slivka. Kdyz uz byl konecne cas jit spat, Matts se rozhodl, ze musi jeste do Bristolu (pro sporadane zenace hospoda, ale pro neho jako nezadaneho hocha druhy obyvak). Patrik ho marne premlouval, ze to uz nema cenu, nedalo se nic delat. Cestou z bytu nam trosicku posnezil chipsama podlahu, kvetinace i obleceni. Rano v 8:30 vola Matts Patrikovi. Probudil se pry v cizim byte, v posteli, a ne sam. Na hrudi mel prilepeny papir s vysvetlenim, kde je a jak se tam dostal, a ze v lednici ma kdyz tak nejaky jidlo. V 10 uz byl v praci, protoze tam FAKT musel. Holt normalni finska sauna…

Last weekend we had a ‘city’ training camp in Helsinki. We stayed over on the stadium where Emil Zatopek made his history in Olympics 1952 by winning 5, 10 km and marathon.
Finally we did some orienteering! Although just a city and park-O, but still it was great to do it after a loooong brake. Guess it’s time to do it every week and at least once.
This Friday we’re heading towards Äkäslompolo for a one week skiing ‘vacation’. I personally cannot wait any longer to escape Turku! Only skiing, watching Olympics, eating and sleeping, and Bo just want to escape from all the stress she is having now at work.

Recently we’ve read a great book by Mikael Niemi, Populärmusik från Vittula. The story is about his childhood from a small town called Pajala located on the Swedish/Finnish border. Since it’s only 60 km from the place we’re going to stay (and in Lapland’s vastness it means just over the corner), so we’re planning to stop by there and see how it really looks like in Pajala.

Olympiada zitra, KONECNE!
Tak pristi dva tydny prosedim u TV. Holt neda se nic delat, nejak to protrpim . Uz jsem si vytisknul program, zaskrtnul, co nesmim minout… Uz se fakt nemuzu dockat: sjezd, hokej, biatlon, bezky…
Bohuzel jedeme na nejaky priblbly soustredeni, no priblbly. Organizuje ho ‘nas rodinny pritel’, Ryyni, takze musime Nicmene muj OH program je ohrozen a to poradne!
Muzsky sjezd! 20tka biatlon a Katka s Lukinem!
Vypada to, ze budu muset trenovat hodne brzo rano a pak hodne pozde vecer.

Jeste takova mala technicka vsuvka.

DOUFAM, ze se konecne najde nejaka opravdova hvezda/OSOBNOST v klasickem lyzovani, bo za posledni roky, co toho Dæhlie, Ulvang, Smirnov, Alsgaard a dalsi nechali, to stoji za starou belu. Nastesti ten Lukin jim zatapi, tak je komu fandit! Kazdopadne uz to bohuzel neni to co bylo…
Skoro kazdy rok nekdo novy na celkove ‘svetakove’ bedne. Letos ‘zari’ Angerer, loni Teichmann. Si pamatuju, jak loni vyhraval a na Eurosportu ho dokonce prirovnavali k ctvrtkari Michaelu Jonsonovi. Jako ze ma sileny styl, ze v tom stoji, jako kdyby snedl pravitko a vubec jak mu to jde. A ze se mame dalsich par let na co tesit! Letos dal 1 individualni bednu a ve svetaku je celkove 24. 2004, 2003 Sommerfeld s Fredrikssonem. 2002 a 2001 Elofsson. Bohuzel, ten by dneska na sebe asi nedal kombosku, mozna tak velikosti XXL. Je liny, pribral x kilo, pretrenovany a kdo vi co jeste. 2000 Muehlegg a Isometsä, hmmm… Dal uz je to Dæhlie, Alsgaard, Dæhlie, Dæhlie, Dæhlie, Smirnov, Dæhlie, Dæhlie, Smirnov, Ulvang.

Je jasne, ze se Dæhlie nebo Smirnov nerodi kazdy den, ale stejne. Ja bych si pral aby JO! Bo lyzovani je TED strasna NUDA!!!
Nastesti mame takove jako Ole Einar Bjørndalen, Lasse Kjus nebo Kjetil Andre Aamodt, kteri tu zimu drzi nad ’vodou’

PS: lepsimu pohlavi se omluvam, ze jsem se o Vas nezminil… Sorry!

Trocha historie tady pdf

-R-