• Robert Heczko
  • 8.8.2014

Lysohorský čtyřlístek

profil2014 Po neúspěšné jízdě zručnosti v Hostýnských vrších, nutné opravě některých části mého těla, následovaly chmurné dny, kdy v mé hlavě poměrně dost často kolovaly otázky Proč? Mám to zapotřebí? a tak... Nicméně již po dvou týdnech mi bylo jasné, že bez nějakého pohybu to asi nepůjde. Nedal bych to a ani doma by to se mnou nevydrželi :) Místo kola jsem holt nasadil běžecké boty a začal opět “brousit” okolní liberecké kopce. Kamarád Pavel se mi po jednom tréninku (4x Ještěd nahoru/dolů) zmínil o nějakém závodě, Lysohorský čtyřlítek, že je to úžasný a že bych ho měl zkusit, když mě to běhání do kopce tak baví. Doma jsem kouknul na web, zjistil, že startovka je už (naštěstí) plná. Jen tak z hecu jsem si do diskuze napsal o startovní číslo a dál jsem to neřešil. Nicméně ke konci června už jsem měl číslo a bylo vymalováno… Čtyřikrát na Lysou horu, 70 km a víc jak 4000 m stoupání a aby toho nebylo málo, v den závodu nám přitopili na úžasných 30°C v údolí a něco pres 20°C na vrcholu Beskyd. Kopce mám rád, vedro mi zas tak nevadí, ale seběhy, ty fakt nemusím. Bohužel závod nebyl o tom vyjít čtyřikrát na Lysou, to údajně s hůlkama nakonec vyleze každy, ale o tom jak nejrychleji a nejekonomičtěji seběhnout dolů. Teď už to vím a i tomu věřím :) První výběh jdu na pohodu (alespoň pocitově), na Lysé jsme za hodinu, následuje seběh do Krásné. Seběh je to možná krásný (jak hlásí propozice), ale já už se nemůžu dočkat, až se sklon kopce zase otočí směrem vzhůru. Ke konci druhého kopce, mi začínají nepříjemě “cvakat” lýtka a i stehna občas “kousnout”. Křeče? Nechápu… Druhá Lysá, hurá. Naplnit Camel, nalít do sebe ionty, anticramp, colu a s trochu menšími obavami vyrážím směr Ostravice. Cestou dolů protahuji křečemi stažená lýtka, plním se gelama a enervit tabletou, není to dobré, co si budu nalhávat. Po třech a čtvrt hodinách jsem dole pod kopcem a jsem “na ručník”. Stehna mám úplně na padrť a každý dopad je poměrně veliké utrpení. Jdeme nahoru (naštěstí), teď už opravdu jdu chůzí a ani nemám snahu udělat nějaký rychlejší krok, ono by to ani moc nešlo. Trochu se v hlavě rovnám a malinko mě opouští myšlenky na zabalení. Cestou potkávám borce, sedí na kameni, odpočívá, nemůže. Hlásí, že dojde nahoru a končí. I když ho moc nevnímám, mám svých starostí dost, celkem mě to nakopne, když vidím, že je na tom jěště někdo hůř :) Po třetí na Lysé, 43 km v nohou a 4,5 hodiny. Místo plánovaného odpočinku, zase jako v tranzu si akorát nechávám naplnit CAMEL (dnes již třetí), polívám se vodou, nesmí chybět anticramp, nějaká ta tyčinka a na spravení chuti PIVO, opravdu bodlo. Do posledního “lístku” si beru hůlky (nadávám si, že jsem si je už nevzal do toho třetího) ale ještě, že jsem si je nechal poslat, bez nich nevím. Přecházím do, jistě komicky vypadající chůze-běhu, ale co, hlavně, že jdu a jdu dopředu… Poslední výstup, na mapě sice krátký, časově nicméně nastejno, vyšlapat černou sjezdovku zabere nějaký ten čas. Poslední tři kilometry na Lysou jsou doslova utrpení. Můj vnitřní dialog se omezuje pouze na pohlavní orgány, zvířata a další pomocná slova. To že kolem mě chodí lidi a asi mě občas i slyší, je mi úplně jedno, mně to pomáhá. Konečně na Lysé, 54 km, čas 6:40. Čeká mě snad nejhorších a nejdelších 15 km, které jsem kdy musel absolvovat. Pohyb z kopce dolů už se možná ani nedá nazvat chůzí, jdu tak nějak bokem, “poposkakuji”, opírám se o hůlky. Předbíhá mě, ano oni fakt běží, asi 10 lidí, ale na pořadí už prdím, hlavně dojít do cíle. Kousek od Visalájí cedule hlásí 10 km do cíle, to už dám! Jsme na relativní rovině, zkouším popoběhnout, jde to, takže vypínám hlavu a cupitám do cíle. Po 8 hodinách a 20 minutách cílový oblouk. Ty vole cíl! Úžasný pocit jen tak si sednout a nemuset nikam jít. Stehen se raději nedotýkám, dávám ledovou sprchu, mažu nohy ledovkou a doufám, že za týden budu na Krušnotona fit. Celkově sečteno, podtrženo: totální sebedestrukce ve snaze “poleštit” si ego a neco si dokázat. Holt někteří chlapi jsou už takoví :) výsledky: http://resultado.cz/race/results?raceid=25 trať: trasa2014 a pár fotek...
[caption id="attachment_38" align="alignnone" width="300"]SAM_3862_small po 1. na Lysé    photo © Sam[/caption] [caption id="attachment_35" align="alignnone" width="450"]DSCF1774 1. seběh z Lysé, pořád OK    photo © Pepa Team[/caption]
[caption id="attachment_39" align="alignnone" width="300"]SAM_3972_small po 2. na Lysé   photo © Sam[/caption]
[caption id="attachment_36" align="alignnone" width="450"]DSCN0392 Malenovice, naposledy na Lysou, KO    photo © Jiří Římánek[/caption]
[caption id="attachment_37" align="alignnone" width="450"]OLYMPUS DIGITAL CAMERA Visláje cca 5 km do cíle, na totálku...    photo © mamka[/caption]


13.9.2014

Ötztaler

Když jsem se na přelomu února a března rozhodl opětovně pokoušet štěstí a zažít neopakovatelný zážitek z loňského Ötztaler maratonu, netušil jsem, jaká to zase bude taškařice. V hlavě jsem tedy zapnul tento závod jako vrchol sezóny a že se tomu pokusím podřídit trénink, závody atd. Znáte to, plány jsou jedna věc,  ...

26.9.2014

B7 2014

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do jedné řeky. Ve většině případů to platí, najdou se ale výjimky. Když jsem před pěti lety absolvoval se svojí drahou polovičkou první ročník Beskydské sedmičky, byl jsem tehdy v cíli naprosto přesvědčený, že tenhle závod už nikdy. Po sportovní stránce to byl zážitek, ale po  ...

Nejnovější blogínci

  • Maraton Praha

    6.5.2015

    Nikdy jsem neměl cíl, natož pak sen, zaběhnout si maraton. Za prvé mě to nelákalo, nebyl čas a v posledních letech ani nohy, které by to  ...

  • 1/2M Pardubice

    28.4.2015

    Náznak formy se většinou pozná podle toho, že člověk balancuje na tenké hraně mezi zdravím a nemocí. Mně se bohužel nepodařilo udržet se na té  ...

  • Pečky

    20.3.2015

    Pro mě celkem typicky jsem se rozhodl hledat nové výzvy a nějaké to malé zpestření zaběhlého systému. Ze silničního cyklisty - no je otázka, jestli  ...