• Robert Heczko
  • 6.5.2015

Maraton Praha

Nikdy jsem neměl cíl, natož pak sen, zaběhnout si maraton. Za prvé mě to nelákalo, nebyl čas a v posledních letech ani nohy, které by to byly schopné uběhnout. Nicméně jak už to tak v životě se vším chodí, nakonec i pro tuto událost uzrál čas. V neděli v 9 hodin ráno v Praze na Staromáku, spolu s dalšími 10.000 nadšenci čekám na startovní výstřel a 42 km po asfaltu, kostkách a kousek i po koberci. Hned od startu se africký kontinent oddělil od zbytku startovního pole, Pařížskou ještě musím prokličkovat davem do řidšího běžeckého pole, ale pak už je vše bez stresu. Na zhruba druhém kilometru tvoříme 8-člennou skupinku, která drží pokupě až cca do poloviny závodu. Až později v cíli kvituji, jaké jsem měl vlastně štěstí, že jsem nemusel celých těch 42 km běžet sám, stačilo málo. Na šestnáctém kilometru míjíme čelo v protisměru, jsou před námi zhruba tři kilometry a tempo, jakým běží, je šílené, musím říct, že televize HODNĚ zkresluje :) Na půlmaratonu máme čas těsně pod 75 minut, zatím se mi běží skvěle, žádné náznaky únavy, bolavých nohou, žaludek drží. Na Smíchově kolem 27 km se nicméně začíná lámat chleba. Skupinka je napadrť, jsme už jen ve třech a na 29 km mi lehkým zrychlením „cukne“ dvojička, takže do cíle už to bude můj vlastní boj. Trochu tuhnu, ale zatím to jde. Čekám, kdy mi sekne, jak mi všichni zkušení matadoři předpovídali, přijde to vždy, zaleží jen na tom kdy. Probíhám naposledy centrem směr Holešovice. Fouká protivítr a díky podbíhání a přebíhání mostů je trať jak na houpačce, no nic moc. ENERVIT s kofeinem mně ale drží nad vodou. Za Libeňským mostem se naštěstí točíme po větru směrem k cíli, zbývají poslední čtyři km, krize zatím naštěstí nepřišla, pořád běžím. Na 40 km se na občerstvovačce pro jistotu ptám, jestli jsem opravdu na „40“ :) za sedm minut jsem zpět v Pařížské, 500 m do cíle, 300 m, modrý koberec, cíl, čas 2:32:39. EUFORIE!!! Celkově 27. a v rámci MČR 7. místo (což je na jednu stranu super, ale na druhou je to trochu smutné, já lampión-cyklista-neatlet 7. na atletickém MČR). Sečteno, podtrženo, když se všechno sejde: zdraví (konečně), forma, člověk má podél trati vlastní servis a v neposlední řadě počasí, tak pak i určité cíle jsou dosažitelné. Tak a teď zase zpátky k cyklistice, „šemík“ už na mě netrpělivě čeká ve sklepě… celkové vysledky a výsledky MCR [caption id="attachment_135" align="alignnone" width="450"]27 km, závod začíná... 27 km, závod začíná...[/caption] [caption id="attachment_136" align="alignnone" width="450"]30 km, voda 30 km, voda[/caption] [caption id="attachment_137" align="alignnone" width="450"]a ionťák a ionťák[/caption] [caption id="attachment_138" align="alignnone" width="450"]300 m do cíle 300 m do cíle[/caption]


26.9.2014

B7 2014

Říká se, že dvakrát nevstoupíš do jedné řeky. Ve většině případů to platí, najdou se ale výjimky. Když jsem před pěti lety absolvoval se svojí drahou polovičkou první ročník Beskydské sedmičky, byl jsem tehdy v cíli naprosto přesvědčený, že tenhle závod už nikdy. Po sportovní stránce to byl zážitek, ale po  ...

6.5.2015

Maraton Praha

Nikdy jsem neměl cíl, natož pak sen, zaběhnout si maraton. Za prvé mě to nelákalo, nebyl čas a v posledních letech ani nohy, které by to byly schopné uběhnout. Nicméně jak už to tak v životě se vším chodí, nakonec i pro tuto událost uzrál čas. V neděli v 9 hodin ráno v Praze na Staromáku,  ...

Nejnovější blogínci

  • Maraton Praha

    6.5.2015

    Nikdy jsem neměl cíl, natož pak sen, zaběhnout si maraton. Za prvé mě to nelákalo, nebyl čas a v posledních letech ani nohy, které by to  ...

  • 1/2M Pardubice

    28.4.2015

    Náznak formy se většinou pozná podle toho, že člověk balancuje na tenké hraně mezi zdravím a nemocí. Mně se bohužel nepodařilo udržet se na té  ...

  • Pečky

    20.3.2015

    Pro mě celkem typicky jsem se rozhodl hledat nové výzvy a nějaké to malé zpestření zaběhlého systému. Ze silničního cyklisty - no je otázka, jestli  ...