• Robert Heczko
  • 3.9.2014

Vipiteno

Původní plán vyrazit do Alp již v úterý vzal za své pohledem na radar a předpověď. Předtuchu zla potvrzuje ve středu Kuba SMSkou: v Livignu sněžilo, teď prší a je zima. Ještě proto v ČR provětrávám nohy v Českém lese, v krajině, kde lišky dávají dobrou noc. Pak už jen vše nasoukat do auta a vyrážíme směr Itálie. V noci dojíždíme pod Brenner, kde z „lampiónových“ závodů známe místo přesné našim potřebám. V zákoutí zaparkovat, přespat a ráno „nepozorovaně“ vypadnout. V lijáku parkujeme, měníme auto na ubytovnu. Jdeme spát. První noc v „hotelu“ Opel Vectra je za náma, přežili jsme :) Hlavně se dobře najíst, den bude dlouhý… První den, Vipiteno – Timmelsjoch – Vipiteno. Z údolí do 2000 m na Jaufenpass je poctivých 15 km v prům. 8%. Následuje dvacetikilometrový sjezd do St. Leonarda. Silnice je rozbitá, samá díra, no nic moc.  Ze St. Leonarda jsem za hodinu padesát svižným tempem v oblacích, Timmeslsjoch, 29 km a 1800 m převýšení se holt nevyjede hned. Poprchavá a je kolem 5°C. Otáčím zpět na Vipiteno. Jsem zvědavý, v jakém stavu sem dojedu za dva týdny. Na „Jaufenu“ leje jako z konve, dobrá duše Bohďa pro mě přijela autem. Nemusím tak absolvovat zbytečných 15 km do Vipitena, uff. Usušit, uvařit… Najíst se a udržet se v teple. Druhá noc je za náma, chystáme „nádobíčko“ na další den. Svítí sluníčko a bláhově si myslím, že dnes bude hezky. Jedu proto na Penserjoch. Dva kiláky před Passem začíná pršet, nahoře už regulérně lije a jsou 4°C, cestou zpět do Vipitena vymrzám na kost. Abych se zahřál, vyjíždím na Jaufen, zde panuje stejné počasí. Dnes rezignuji, otáčím zpět na Vipiteno. K autu dojíždím tak tak. Holt kosa a déšť… Navečer se trochu vyčasilo, nacházíme „ubyto“ na fotbalovém hřišti. Nepořádní Italové naštěstí zapomněli zavřít jeden kumbál na harampádí. Měníme jej na úschovnu kol a sušárnu. Ještě se zmůžu a umyju si kolo, pak už si konečně sednout, pohoda… Za soumraku uleháme, zítra (nevím jestli bohudík nebo bohužel) poslední den. Ráno, příprava na poslední alpskou bitvu. Nejdřív trochu do kopce, zahřát se. Je 6°C a vlhká lycra moc nehřeje.   width= Stálo to za to, alespoň jednou sluníčko a trochu panoramata. Cestou zpět na Jaufen ze St. Leonarda už klasika, poprcháva/prší… Před odjezdem obligátní italská pizza, espresso a hurá domů za dětma a postelí :) Za dva týdny Ötztaler, tak snad něco zúročím z těch najetých kopců a hlavně toho času stráveném v tom „zocelujícím“ počasí, protože nejsem bláhový, na konci srpna v Alpách ažuro asi nebude… A jestli bych jel znovu? Určitě!  


13.9.2014

Ötztaler

Když jsem se na přelomu února a března rozhodl opětovně pokoušet štěstí a zažít neopakovatelný zážitek z loňského Ötztaler maratonu, netušil jsem, jaká to zase bude taškařice. V hlavě jsem tedy zapnul tento závod jako vrchol sezóny a že se tomu pokusím podřídit trénink, závody atd. Znáte to, plány jsou jedna věc,  ...

6.5.2015

Maraton Praha

Nikdy jsem neměl cíl, natož pak sen, zaběhnout si maraton. Za prvé mě to nelákalo, nebyl čas a v posledních letech ani nohy, které by to byly schopné uběhnout. Nicméně jak už to tak v životě se vším chodí, nakonec i pro tuto událost uzrál čas. V neděli v 9 hodin ráno v Praze na Staromáku,  ...

Nejnovější blogínci

  • Maraton Praha

    6.5.2015

    Nikdy jsem neměl cíl, natož pak sen, zaběhnout si maraton. Za prvé mě to nelákalo, nebyl čas a v posledních letech ani nohy, které by to  ...

  • 1/2M Pardubice

    28.4.2015

    Náznak formy se většinou pozná podle toho, že člověk balancuje na tenké hraně mezi zdravím a nemocí. Mně se bohužel nepodařilo udržet se na té  ...

  • Pečky

    20.3.2015

    Pro mě celkem typicky jsem se rozhodl hledat nové výzvy a nějaké to malé zpestření zaběhlého systému. Ze silničního cyklisty - no je otázka, jestli  ...